Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
„Nemohla byste mi dát místo čtyřky pětku?” prosí učitelku Pája.
„Ty si ze mě děláš legraci, ne?” zamračí se učitelka.
„To bych si nikdy nedovolil... Pochopte, pětka se lépe přepisuje na trojku.”
-
+


25. 12. 2011
Říká paní učitelka Pepíčkovi: „Dojdi mi, prosím tě, pro mapu do kabinetu.”
„Dobře, díky, nashledanou!”
-
+


25. 12. 2011
Učitel v páté třídě zdůrazňuje význam široké slovní zásoby: „Použijte jedno slovo desetkrát za sebou a zůstane vám na celý život.”
Z konce třídy se ozve tichý chlapecký hlásek: „Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena!”
-
+


25. 12. 2011